Tak tedy stručně. Vítejte na blogu patnáctiletého cosi.
Snad se Vám tu bude líbit a budete se sem rádi vracet :).

» HOME «

26.12.2010 | Šťastný a veselý... :(

26. prosince 2010 v 16:24 | Ms.Till |  Diary
right-time.blog.cz

Tohle měly být poklidné Vánoce, šťastné, plné radosti, bez hádek...

Do dnes to tak bylo. Jenže pak přišla rána.

Dopoledne mi psala eM1, jestli bych s Há nezašla ke koním douklidit boxy, že prý to nestihla.

Tak jsem se domluvila s Há a před dvanáctou jsme tam byli.

Všechno bylo v pohodě, šlo to rychle a hladce, ještě jsme dali koním (kteří byli venku) seno, zametli stáj a chystali se odejít.

Há si volá s kámoškou, vyjdeme ze stáje. Já kouknu ke koním a vydím, jak se Dukátek pěkně válí... Říkám: "Jééé, podívej, on je tak sladkej."

A v ten moment nám zatnulo.

Krev.
Hodně.

Okamžitě jsme proběhli celou stájí (jinak se do ohrady dostat nedá, než druhou stranou) a běželi jsme k němu.

Ležel na zemi, hrabal do země, jak se pokoušel vstát (už tam vyhrabal pěknou díru), nozdry a v podstatě celý nos od krve, čelo od krve, oko vydřené do krve, krev kolem (nepředstavujte si nějaký obrovský krvák, zas TAK moc toho nebylo).

Okamžitě voláme eM, ta do pěti/deseti minut přijede... Okamžitě volá Ká (její přítel, majitel). Snažíme se Dukyho zvednout, neúspěšně. Přeci jen, takový kůň váží půl tuny. Há má bundu od krve.

Přichází Ká a další. Volají vetíka, starého doktora z města, páč ten lepší z vedlejšího města to nezvedá.
Přikrýváme Dukyho dekou, donášíme seno a dáváme mu jej pod hlavu. Za chvíli je od krve.
Chlapi s eM se snaží Dukyho zvednout. Už skoro stál, ale měl něco se zadníma nohama, překulil se na druhý bok (alespoň se dostal z té díry...).

Po delší době zmatku a slz přijíždí veterinář. Vidí to černě.

Ká a ostatní našli na trámu od pergoly bílé chlupy... Dukát má bílou lysinu. Odtud vedla krev k místu kde ležel.

Bylo to jasné, bouchl se do hlavy.

Jenže když dýchal, čelo mu klesalo a zvedalo se. Verdikt?

Proražená lebka.

Konec.

Přijel tam kolega starého veterináře, chtěl ho poslechnout, ale pak si všiml hlavy. A bylo to jasné. Neměl šanci :´(.

Chudák Dukátek měl ještě úplně do krve vydřené levé oko, zřejmě na něj nic neviděl. Ke konci měl už oči zavřené, byl celý zpocený, pařilo se z něj, krev neustále tekla... těžce se mu dýchalo.

Nakonec to v doprovdu spousta slz veterinář ukončil. Bylo děsný vidět, jak se přestane hýbat...
Smrt nenastala okamžitě, prý byl "jen v limbu" a do čtvrt hodiny by to měo být...

To už jsme s Há šli... ta byla úplně hotová. Byl to její nej kůň. eM byla taky mimo...
Mě to nějak extra nezasáhla, za tu krátkou dobu jsem si něstihla vypěstovat nějaký pevný citový vztah k těm koním, ale prostě.... vidět jej trpět, umírat, tu krev.... to by zasáhlo každého. Brečela jsem, ale ne tolik jako Há s eM.

Domů jsem přišla v šoku, doteď mám vláčné nohy a ruce (něco napsat, to je něco), strašný hlad, ale zároveň žádná chuť k jídlo, pocit na zvracení, pořád mi to nedochází, že odteď tam bude prázdný box... že je pryč.

Rest in peace Dukát!

right-time.blog.cz
Český teplokrevník křížený s arabem... vznešený, krásný, temperamentní, zjančený... to byl on. Byl... :(
Budeme na tebe vzpomínat jako na čestného člena velké rodiny ze statku.

(Na fotce nejsem já!)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Peggie Peggie | 28. prosince 2010 v 12:32 | Reagovat

Hele, to co se stalo je fakt hrůza. Taky se zajímám o koně a taky chodím pomáhat do stájí, vím co je to za hrůzu, když umírá tak čisté stvoření jako je kůň. Ale myslím si, že když chceš napsat něco o tak výjimečném koni, jako byl Dukátek, měla bys to napsat se vší úctou a bez pravopisných chyb.

2 Eres Eres | Web | 28. prosince 2010 v 13:02 | Reagovat

[1]: Pardon, ale v té chvíli jsem byla opravdu otřesená, třásly se mi ruce a nepřemýšlela jsem nad nějakým pravopisem. Navíc až na pár překlepů tam nějaké extra pravopisné chyby nevidím o.O...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama